Bůh - jediná naděje chudých Haiťanů

V předvelikonočním období kdy se připravujeme na největší církevní svátek roku bych chtěla napsat pár řádků o tom, jaké místo zaujímá víra a náboženství v životě Haiťana. Celkem často na toto téma rozmlouvám s dospělými i dětmi. V této chudé zemi bychom asi těžko hledali vyloženého ateistu, nedělní mše se účastní všichni lidé z vesnice, dodržovat pracovní klid ve sváteční dny je samozřejmostí. V Baie de Henne kromě našeho katolického kostela narazíme na kostel baptistický a adventistů. Je až obdivuhodné, jak věřící umí citovat pasáže z bible, velmi pohotově dokáží výrok přiřadit k příslušnému místu ve svatém písmu, taktéž umí příběh, podobenství pěkně vyložit, rozvinut myšlenku a aplikovat ji do běžného života. Znalost bible se pak promítá i do běžné mluvy, kdy starší či rozumnější kárá a nabádá právě příklady a připomínkami z knihy knih.
V souvislosti s tím nemohu nevzpomenou na dva chlapce, kteří se po páteční křížové cestě dohadovali. Jeden z nich nosil při všech 14 zastaveních kříž, což je vysilující, a tak právem očekával, že mu kamarádi ministranti pomohou a vystřídají jej. Jenže ti místo toho pohodlně seděli v lavicích se svými kamarádkami. Po skončení slavnosti se pak vyčerpaný ministrant právem zlobil na lenivé přátele. Jeden z nich pohotově odpověděl: „ Buď rád, že sis to protrpěl, jak moc oproti nám jsi se přiblížil Pánu Ježíši! My pohodlně seděli, ale ty jsi prožil skutečnou křížovou cestu, co může být krásnějšího v postní době? Tak si neztěžuj a buď rád za možnost účasti na Kristově oběti“.
Většina písní, které si Haiťané prozpěvují při práci i odpočinku jsou z kostela, a je to pochopitelné, lidové ani současně populární totiž neznají. Pěkným příkladem víry v Pána Boha je jejich „demen - si Bondye vle“, což je obdoba našeho dá-li Bůh. Při jakémkoli plánování věcí zítřejších tuto kratičkou poznámku dodají na důkaz toho, že my si společně můžeme cosi naplánovat, ale jen Bůh rozhodne, zda se tak stane. Jméno boží pak některé rodiče inspiruje i k pojmenování dítěte – př. Jesula (Ježíš je tady), nebo Dzieubon (Bůh je dobrý).
Největším důkazem přítomnosti Boha je jejich životní pouť sama - plná strastí, nedostatku , chudoby a vlastně i nespravedlnosti. Té jak všichni věří se však dočkají na onom světě....