Náboženství na Haiti, voodoo

Víra v Boha se promítá do každodenního života obyvatel, opravdového ateistu popírajícího existenci nadpřirozené bytosti, která nad ním bdí a ochraňuje jej, bychom asi na Haiti těžce hledali. Když projíždím zemí, často si všimnu zajímavého nápisu na obchodě
( U Panny Marie, Bůh žehná tomuto obchodu), anebo se obdivuji velkým nákladním autům, která mají pomalovanou karoserii nejrůznějšími sakrálními motivy.(V této souvislosti nemohu nevzpomenou na Ukrajinu kde řidiči autobusů, maršutek byli vyloženě oblepeni svatými obrázky na přístrojové desce i kolem oken, jízdu započali křížem, tehdy jsem si s úsměvem vybavila výzdobu s „ženskou tematikou“ u českých šoférů).
Zúčastnit se nedělní bohoslužby je zde samozřejmostí. Také mě překvapuje jak místní děti, mladí dovedou bez zábran o víře, Bohu mluvit, nebo při běžné práci s radostí zpívat písně z liturgie.
Na ostrově s 80% má jedinečné zastoupení katolická víra, protestanti tvoří asi 16% obyvatel, baptisté pak 10%, adventisté kolem 1%.
Většina z nás má však Haiti spojeno s kultem voodoo. Myslím, že značnou měrou k tomuto povědomí přispívá televize, zejména pak různé hororové snímky.
Slovo je odvozeno od základu vodun, což znamená skrytý, mystický. Voodoo je původně africké náboženství, které na Haiti přinesli černí otroci ze své domoviny. Stejně jako v africkém voodoo je středobodem haitského kultu bůh-stvořitel (Bondye neboli „dobrý bůh“), jenž je víceméně shodný s bohem křesťanským. Nad naším světem je však natolik povznesen, že jej zde zastupují výkonní duchové (též „svatí“, „andělé“, či „mystéria“), k nimž se vyznavači obracejí s prosbami o pomoc stejně jako ke svým předkům. Duchové se dělí do skupin neboli „rodin“, nalezneme tu tak ochránce vojáků, zemědělců, plodnosti, smrti...
Kněží jsou zodpovědní za zachovávání rituálů a písní a udržování dobrých vztahů mezi duchy a lidskou společností.
Samotná bohoslužba začíná až několikadenní složitou přípravou, kdy se staví oltář, rituálně připravuje a vaří drůbež i jiná jídla. Při zpěvu písní přicházejí jednotliví duchové a navštěvují shromáždění tak, že posednou jednotlivé přítomné a mluví a jednají jejich prostřednictvím. Každý duch vyslechne pozdrav od přítomných zasvěcenců a předává výklady, rady či duchovní útěchu těm, kdo jej požádají o pomoc. Obřad trvá mnoho hodin až do rána dalšího dne.
Obecně rozšířené mylné povědomí o kultu voodoo se opírá především o takzvané „zombie“ a „panenky voodoo“. Zapichování špendlíků do panenek je historicky doloženo v rámci léčitelství jako způsob určování tlakových bodů (akupresura). Jak se z něj stala metoda přivolání kletby na určitou osobu ve voodoo (hoodoo), je záhadou. Je možné, že šlo o jeden ze způsobů sebeobrany otroků, kteří chtěli zastrašit své pány.