Ráno jsem se po snídani vypravila do školy. Když jsem vystoupala na dvůr školy, všichni žáci byli i s učiteli v jídelně a naslouchali ředitelce školy, která velmi rozhořčeně promlouvala. Poté se v tichosti rozešli po skupinkách do tříd. Moje kroky vedly do třídy předškoláků – jak mi doporučila Renata. To bylo trochu zklamání. Doufala jsem, že budu hltat každé učitelčino slovo, abych se naučila kreolsky. Namísto toho jsem za 20 minut vůbec nic pořádného neviděla ani neslyšela. Mladá učitelka stále někam odcházela a tak jsem se po nějaké době vypravila obhlédnout zbytek školy. To už bylo milejší překvapení. Potěšilo mě, že žáci sami při mém vstupu do třídy stoupali. Způsob výuky je sice zastaralý a u nás už překonaný, ale tady to zřejmě jinak nejde – opakovat, opakovat, opakovat, nahlas společně či samostatně, před tabulí či v lavici. Nedostatek různých pomůcek nutí učitele řadu věci psát na tabuli, z níž pak žáci čtou. Učebnice tu ale jsou. To nejpozitivnější ale bylo, že u starších tříd vyučující hovořili s žáky francouzsky. To je velmi dobře, i když musím stejně říct, že mimo školu se většina mladých mluvení ve francouzštině vyhýbá. Aspoň už ale vím, že by mi měli rozumět. Dneska jsem se jen rozkoukávala. Mám v úmyslu ve škole strávi ještě pěkných pár dní...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat